pondělí 17. dubna 2017

Dovolená v rodné zemi

Poslední týden u rodiny utíkal jak voda a my se setkali s mixem emocí - na jednu stranu jsme se strašně těšili na dovolenou do Česka a novou kapitolu našeho života v Anglii, na druhou stranu se nám strašně těžce říkalo "goodbye". Čekal nás náročný poslední víkend ukončený spaním na letišti a rozmazlováním od našich maminek doma. Jak jsme tedy zvládli poslední dny v UK a téměř 3 týdny dovolené v ČR?



Loučení s bývalou rodinou probíhalo s dost smíšenými pocity, protože jak jinak nazvat situaci, kdy v neděli večer odjíždíte na letiště a rodina si na celý den pozve návštěvu (která mohla dojet kdykoliv jindy)? Přestože na nás byli za celý rok hodní a děti jsou fakt zlatíčka, tak jsme to brali trošku jako podraz nebo nevychovanost? Prostě jsme naivně čekali, že neděle bude "naše" a budeme ten den trávit jako rodina. Alespoň jsme mohli dopoledne vzít děti na výlet a taky jsme byli pozváni na rodinný oběd (což se stalo za celý rok asi 5x haha). Bylo vidět, že dětem to moc nedochází, neuvědomují si, co že se to vlastně děje a tak nebylo divu, že za náma malá odpoledne došla, koukla v pokoji na kufry a naprosto vážně se zeptala, proč máme sbaleno a kam jedeme.

Poslední výlet s Leoškem a Xanthe - Alice Holt Forest

Kolem osmé nás vyzvedl Roman s Hankou (další couple, který jsme poznali) a odvezli nás na letiště Luton, kde nás čekala krušná noc alá letadlo nám letí v sedm ráno a nechce se nám platit drahý hostel/hotel. Pokud budete někdy toto muset absolvovat, upozorňuju, že Luton je snad to nejhorší možné letiště na čekání více jak 2 hodin! Naštěstí jsme tam byli docela brzo kolem desáté večer a letiště se teprve plnilo lidmi se stejným nápadem. Míst na sezení tam moc není a tak spoustu lidí posedávalo na židličkách v kavárnách a bistrech a nebo prostě na zemi. My měli neuvěřitelný štěstí a na drzo jsme si sedli na jeden ze čtyř gaučů ve Starbucks. Říkali jsme si, že nás asi beztak vyhodí, ale že to prostě riskneme. A vyplatilo se! I tak to bylo ale neskutečně dlouhé a nepomáhalo ani to množství filmů a seriálů, co jsme měli nachystané. Kolem šesté ráno jsme odevzdali kufr a přesunuli se do prostoru za celní kontrolou. A to byla chyba, protože tam bylo asi stokrát více lidí než předtím... nakonec jsme to nějak přežili, nasedli do letadla a během nastupování dalších cestujících jsme to prostě zalomili. Vzbudili jsme se asi po hodině s myšlenkou, že už to máme skoro za sebou a ejhle! Letadlo neodletělo, protože jsou špatné povětrnostní podmínky a bla bla bla... 

První den po příletu jsme tak strávili víceméně hibernací doma, protože nám ta noc dala dost zabrat. Což mě ale neodradilo zajít si na městský úřad zažádat o nový cestovní pas. Říkala jsem vám už tu historku z londýnské ambasády, kam jsme se po třech hodinách cesty konečně doplahočili a jim nejel systém? Tak jsem se to rozhodla risknout během naší dovolené v Česku - rychlopas za čtyři tisíce? Ne díky! Klasický za 600Kč mi bude stačit a uvidíme, jak moc rychlí jsou úředníci. Paní mě teda fotila asi na dvakrát nebo na třikrát, na fotce vypadám jako zombie ale pas mám! Stihli mi ho udělat za asi 9 dnů. Bez protekce. Jen s úsměvem 😊 

A pak to všechno začalo! Pokud žijete delší dobu v zahraničí, tak asi víte, jak moc náročná je návštěva rodné hroudy a jak moc daleko to má od pojmu "dovolená". Začal maraton návštěv plných jídla, pití a povídání (nejradši máme tu "ahoj, tak povídejte jak se máte!" haha), protože každý chtěl vědět, jak se v té Anglii máme a co rodina, práce, stěhování, jídlo a všechno možné! Snažila jsem si vždycky každou návštěvu užít a dát jim veškerou tu energii a lásku, ale popravdě, když máte plný diář a klidně i čtyři plány na den, je to dost náročné. Naštěstí se nám povedlo do těch skoro tří týdnů vměstnat snad všechno co šlo! Bylo fajn moci si jen tak posedět večer s mamkou u vína nebo jen tak zajít k babičce na oběd. Zjistit, co všechno vlastně člověku utíká, když není doma je ale strašně smutný, protože internet není všechno a přes Skype si člověk o všem nepopovídá.

Mohla jsem strávit krásné dva dny v Otrokovicích se svou sestřičkou a bráchem



Poňuchat se s malou Adélkou, která se narodila naší dobré kamarádce Peti 




Zajet na návštěvu do Prahy za Týnkou a malou Emmičkou, která je stejně úžasná jako její maminka, protože v 18 měsících vyťapat na Petřín a zase zpátky domů na Anděl... WOW!




Prostě celá ta dovolená byla naprosto úžasná a zároveň i strašně vyčerpávající, takže jsme se oba dva "trošku" těšili do našeho nového domova v Oxfordshire, přestože jsme vůbec netušili, co že nás vlastně čeká. Ale o tom už zase příště!

9 komentářů:

  1. My měli podobnou dovču o Vánocích :) Krásný blog! Moc ráda si počtu.
    Ejnets in Lisboa

    OdpovědětVymazat
  2. jé, to vypadá na skvělou dovču! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Adélka je naprosto úžasná! Teda! To čekání vám teda vůbec nezávidím! :/ Ale tak pro návštěvu rodiny to asi stálo za to čekání. :) Mě by teda nebavilo všem říkat to samé! :D Neměla bych na to nervy! :D To bych si radši pozvala všechny na jedno místo a řekla jim mé pocity a zážitky všem najednou! :D
    Super článek! :) <3

    Přeju ti mnoho štěstí, lásky a úspěchů!
    S láskou
    ♥JORIES♥

    http://basic-whitegirl.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  4. Adelka je velmi krásna :) určite sa opltilo čakať ved rodina je len jedna :)
    prajem ti vela cestovatelských zážitkov v tvojom živote.

    http://teenmumy.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  5. Uprimne tohodle maratonu se desim po navratu z Vietnamu a to jsme tady jenom 3 tydny :D
    tak snad jste si to uzili a ja se tesim na clanky z noveho domova :)

    OdpovědětVymazat
  6. Rychlopas za 4 tisíce? No to je masakr tedy :/
    Těším se na články od nové rodinky!

    Travel with Marky || Život v Americe

    OdpovědětVymazat
  7. My si takhle užívali měsíc mezi Irskem a Zélandem a říkali jsme si, že to bude až až, ale taky to jak lusknutím prstu. I když to většinu času bylo náročné, tak jak říkáš. Člověk si uvědomí o co všechno přichází když žije tak daleko.

    Tenhle rok, snad po čtyřech letech budeme trávit v Česku celý prosinec a už teď se na to hrozně těším a představuji si, jak se budu ládovat cukrovím, válet se a sledovat pohádky:) Malá Adélka a i Emmmička jsou rozkošný!:)

    OdpovědětVymazat
  8. to zní jako velmi náročná, ale úžasná dovolená! :))

    Gabux

    OdpovědětVymazat