čtvrtek 23. března 2017

Konec jedné životní etapy

Wow, to byl ale emočně šílený týden nebo vlastně dva! Všechno začalo tak krásně, čekaly nás poslední dva týdny, ale minulé pondělí přišlo na svět konečně to dlouho očekávané bejby a s ním přišel do domu i neuvěřitelnej chaos. Fyzický i psychický. Alespoň, že se nám o víkendu konečně rozhodlo, kam se to vlastně po návratu z Česka budeme stěhovat!


středa 15. března 2017

Víkendové radosti a starosti

Přesně o tomto jsem mluvila v předchozím článku – jakmile o víkendech odjedeme z domu alespoň na pár hodin, tak je to vlastně všechno v pohodě, protože si s rodinou tolik nezavazíme. Tento víkend byl ale spíše opačný extrém, jelikož jsme se během něho naopak vůbec nezastavili. Docela jsem se těšila až se v pondělí do toho našeho pidi pokojíku zavřu a nevylezu. To se ale nestalo, protože nám rodina nachystala překvápko! Pojďte se podívat, jak vypadal jeden z náš nejvíce natřískaných víkendů za celou dobu...


pátek 10. března 2017

Život Aupair a jeho negativa

Řekněte lidem, že pracujete jako aupair a schválně koukejte na jejich reakce. Většina vám odfrkne, že to je naprostá pohoda, že si přece jenom celý dny hrajete s dětma a vlastně nic neděláte. Pohoda ne? Tak přesně těmto lidem bych se nejradši vysmála se slzami v očích (smích hysterický, pláč z důvodu mé stejné naivity před nástupem do aupair kariéry). Ono být aupair není prostě pro každého a pokud shcytáte ještě k tomu špatnou rodinu, tak je o životní zážitek postaráno. Bohužel i ty nejlepší rodiny mají nějaké mouchy a přestože můžu s klidným srdcem říct, že jsem měla neuvěřitelné štěstí jak na tu australskou, tak na britskou, jsou chvilky, kdy by to člověk nejradši zabalil a jel zpátky domů.


pondělí 6. března 2017

Odlétáme do Česka

Tak se na nás snad usmálo štěstí! Našli jsme fajn rodinu a oni souhlasili snad se všema našema požadavkama a odpověděli správně na všechny otázky – vyhrávají teda možnost ubytovat nás v jejich domku kousek u Brightonu. Teď nás ještě čeká osobní pohovor v neděli a pokud vše klapne, můžeme si oddychnout. Raději si ale necháváme zadní vrátka a jsme v kontaktu s jinou rodinou, protože se nám moc nechce zůstat bez práce. Jak na tuto novinku ale zareagovala naše současná rodina?