čtvrtek 25. května 2017

První měsíc jako housekeepeři

Někdo by si mohl myslet, že jsme při hledání nové rodiny byli moc vybíravý. A upřímně? Ve fázi, kdy týdně odpovídáte a odepisujete v průměru asi 10 rodinám, protože chcete, aby to bylo TO ono, tak je to asi pravda. Pak se vám pletou jména, lokalita a všechny základní věci si píšete bokem na papírek, protože nechcete, aby došlo k nějakému "fó pá", kdy si třeba spletete jméno heh. V jednu chvíli jsem dokonce i pochybovala, abychom nevybírali tak moc, že nakonec nebude nic. S takovou variantou se totiž vůbec nepočítalo. Ale víte co, ono se to prostě fakt vyplatilo! A já nedokážu uvěřit tomu, že jsme měli takový štěstí. Radši vybíravá a šťastná, než vzít první nabídku, která nám přistane na emailu.


pátek 19. května 2017

Nejsem doma, když je to třeba

Čas tak neskutečně utíká – ani jsme se pořádně nerozkoukali a už máme za sebou první měsíc a s ním i zkušební dobu, kterou jsme úspěšně zvládli, a rodina se s náma zdá být naštěstí spokojená. A my samozřejmě taky! Vůbec to ale nebyl jednoduchý měsíc a měl několik super momentů jako i pár těch hodně špatných… A v takových případech se ten čas naopak neskutečně táhne!


pondělí 24. dubna 2017

Nový začátek v Oxfordshire

Původně jsem si myslela, že naše dovolená v Česku je krásně dlouhá, ale utekla tak rychle, že si říkám, proč mi tak neutíkají i pracovní dny? Asi nějaký jiný časoprostor. Blížil se den odletu zpátky do Anglie a s ním i jednodenní pobyt v Oxfordu než si nás přijede vyzvednout naše nová "rodina" a odveze nás na jejich panství v největší zadnici světa, kterou jste kdy viděli (jedna obydlená zatáčka, bez pošty a dokonce i bez hospody!) Jaké byly první dojmy z Oxfordshire?



pondělí 17. dubna 2017

Dovolená v rodné zemi

Poslední týden u rodiny utíkal jak voda a my se setkali s mixem emocí - na jednu stranu jsme se strašně těšili na dovolenou do Česka a novou kapitolu našeho života v Anglii, na druhou stranu se nám strašně těžce říkalo "goodbye". Čekal nás náročný poslední víkend ukončený spaním na letišti a rozmazlováním od našich maminek doma. Jak jsme tedy zvládli poslední dny v UK a téměř 3 týdny dovolené v ČR?



čtvrtek 23. března 2017

Konec jedné životní etapy

Wow, to byl ale emočně šílený týden nebo vlastně dva! Všechno začalo tak krásně, čekaly nás poslední dva týdny, ale minulé pondělí přišlo na svět konečně to dlouho očekávané bejby a s ním přišel do domu i neuvěřitelnej chaos. Fyzický i psychický. Alespoň, že se nám o víkendu konečně rozhodlo, kam se to vlastně po návratu z Česka budeme stěhovat!


středa 15. března 2017

Víkendové radosti a starosti

Přesně o tomto jsem mluvila v předchozím článku – jakmile o víkendech odjedeme z domu alespoň na pár hodin, tak je to vlastně všechno v pohodě, protože si s rodinou tolik nezavazíme. Tento víkend byl ale spíše opačný extrém, jelikož jsme se během něho naopak vůbec nezastavili. Docela jsem se těšila až se v pondělí do toho našeho pidi pokojíku zavřu a nevylezu. To se ale nestalo, protože nám rodina nachystala překvápko! Pojďte se podívat, jak vypadal jeden z náš nejvíce natřískaných víkendů za celou dobu...


pátek 10. března 2017

Život Aupair a jeho negativa

Řekněte lidem, že pracujete jako aupair a schválně koukejte na jejich reakce. Většina vám odfrkne, že to je naprostá pohoda, že si přece jenom celý dny hrajete s dětma a vlastně nic neděláte. Pohoda ne? Tak přesně těmto lidem bych se nejradši vysmála se slzami v očích (smích hysterický, pláč z důvodu mé stejné naivity před nástupem do aupair kariéry). Ono být aupair není prostě pro každého a pokud shcytáte ještě k tomu špatnou rodinu, tak je o životní zážitek postaráno. Bohužel i ty nejlepší rodiny mají nějaké mouchy a přestože můžu s klidným srdcem říct, že jsem měla neuvěřitelné štěstí jak na tu australskou, tak na britskou, jsou chvilky, kdy by to člověk nejradši zabalil a jel zpátky domů.